Zajímavosti o prskavkách

Nejen vánoční svátky, ale také oslavy narozenin nebo svatby se nesou ve znamení prskavek. Tento typ zábavní pyrotechniky si oblíbili lidé napříč generacemi i světovými kulturami. Jen hrstka lidí však ví, kde se prskavky vzaly.

Nejdříve oheň, poté pyrotechnika

Pokud bychom zamířili do historie, zjistili bychom, že lidé jsou ohněm fascinováni už od nepaměti. Oheň jako takový se začal využívat už před půl druhým milionem let. Tou dobou se však tehdejší obyvatelé planety začali ohřívat u ohně či si zapalovali ohniště, aby si na něm upekli něco dobrého. Teprve až Číňané oheň spojili se zábavou, když vymysleli zábavní pyrotechniku.

Paradoxně se zábavní pyrotechnika neměla využívat pro radost a neměla zapálit jiskřičky radosti v očích lidí. Měla zahánět zlé duchy, kteří se podle všeho obávali rámusu a randálu. Petardy a další zábavní pyrotechnika byla rychlejším, lepším a praktičtějším vydavatelem zvuku v porovnání s řinčením řetězů.

Je velice zajímavé, že zábavní pyrotechnika je daleko starší než střelné zbraně. Objevila se totiž už v jedenáctém století, kdežto střelné zbraně se světu ukázaly až o tři století později.

A nakonec vznikly prskavky

Ještě předtím, než vznikly prskavky, vzniklo mnoho podob petard. Stejně jako petardy, obsahují i prskavky vrstvu pyrotechnické směsi, která obsahuje dextrin sloužící jako lepidlo a díky kterém se směs neodlepí od drátku stejně jako se neoddělí jednotlivé části směsi.

Kov, z něhož je prskavka také složena, je práškový a je zodpovědný za efekt, který je pro tento typ zábavní pyrotechniky tak typický. Stojí za zářivými jiskrami, které odletují od hořícího drátu. Jelikož se jiskřičky odráží od daného kovu, jejich barva na kovu také záleží. Pokud je kov z titanu, hořčíku nebo hliníku, barva jiskřiček bude bílá. Jestliže je však kov z práškového železa, jiskry budou zbarvené spíše do oranžova.