Dnes si konec roku, vánoční svátky, svatby ani narozeniny nedokážeme představit bez zábavní pyrotechniky. Do této kategorie spadají prskavky, dýmovnice, také petardy, dělobuchy a samozřejmě velké ohňostroje, které často vypuknou na svatbách nebo právě na začátku nového roku, při kterém navíc padá celá spousta novoročních předsevzetí. Věděli jste ale, že zábavní pyrotechnika byla zprvu výsadou mocných a bohatých?

To, že za ohňostroji a jinou zábavní pyrotechnikou stojí Číňané, to už možná víte. Úkolem všech petard a dělobuchů však bylo spíše zahánět duchy, kteří se báli hluku. Později se však pyrotechnika dostala do celého světa a stala se součástí nejdříve novoročních oslav, posléze i zmiňovaných narozenin nebo svateb. Někde mezi těmito dvěma milníky byla zábavní pyrotechnika výsadnou mocných a lidu je posléze předal až anglický král.

Prskavky jako fenomén

Jedním z prvních druhů zábavní pyrotechniky, které se dostaly mezi lidi, byly prskavky. Když se dostaly do rukou anglického krále, lidé byli opravdu potěšení tím, jak může člověk držet v rukou kus živého ohně. Potěšení bylo směsicí radosti, štěstí a také to bylo kloubení vzrušení a adrenalinu. Přece jenom byť drobná prskavka mohla způsobit nemalý a velice ničivý požár.

Možná i díky onomu pocitu se prskavky tak rychle vryly pod kůži prakticky každému člověku. A i díky tomu byl svět prskavkám a další zábavní pyrotechnice naprosto otevřen.

Zábavní pyrotechnika ve světě

I když se u nás zábavní pyrotechnika stává součástí i oslav, svateb a narozenin, především mluvíme o novoroční výsadě. Zábavní pyrotechnika společně s prskavkami a dělobuchy je žádaná hlavně ke konci roku, kdy se blíží vánoční svátky a novoroční oslavy. Jenže jak je tomu jinde ve světě?

V některých částech Malajsie či na Srí Lance se zábavní pyrotechnika pouští už na sklonku října a listopadu, kdy se slaví svátek Diwali, během něhož má světlo zvítězit nad temnotou.